mormon.org Celosvětová verze

Znovuzřízení
Církve Ježíše Krista

Kristus zorganizoval svou Církev na zemi

„Já jsem ta cesta, i pravda, i život“ (Jan 14:6), řekl Kristus svým následovníkům během své krátkého, ale mocného působení na zemi. Bylo to příhodné a potřebné poselství, protože několik staletí před Jeho narozením mnozí lidé přestali žít podle Božích přikázání. Kristus znovu vnesl do světa světlo, když hlásal své evangelium tak, jako tomu činil i v případě proroků v dávných dobách – například Abrahama, Izáka a Mojžíše. Vybral dvanáct mužů, aby se stali Jeho apoštoly – včetně Petra, Jakuba a Jana – a vložil jim ruce na hlavu, aby jim předal pravomoc, která se nazývá kněžství, aby mohli vykonávat křty, řídit Jeho Církev a šířit Jeho slovo po celém světě.

Navzdory svému velkému vlivu a mnoha zázrakům Ho lidé nakonec zavrhli a ukřižovali. Po Jeho smrti pokračovali Jeho stateční a věrní apoštolové v hlásání evangelia bez Něho – křtili nové členy a zakládali různé kongregace.

Doba temna křesťanství

Nehledě na statečné úsilí Kristových apoštolů a jejich věrných následovníků začala původní Církev, kterou Kristus znovuzřídil, upadat. Členové čelili krutému pronásledování a všichni apoštolové – až na jednoho – zemřeli mučednickou smrtí. Toto je období nazývané velké odpadlictví, kdy lidé odpadli (viz 2. Tessalonicenským 2:1–3) od evangelia, které Kristus zorganizoval. Apoštolská pravomoc předávat klíče kněžství a přijímat zjevení pro Církev byla ztracena společně s mnoha dalšími drahocennými naukami. Do církve se vloudily chyby ohledně Kristova učení, v důsledku čehož vznikly protichůdné názory a pravdy se ztratily. Toto období nazýváme velkým odpadlictvím.

Bez pravomoci či božského vedení mělo křesťanství problém přežít, neboť dokonce i na zcela základní nauky evangelia existovaly protichůdné názory. Bez kněžské pravomoci či plnosti evangelia se lidé museli při výkladu písem, zásad a obřadů spoléhat na lidskou moudrost. Mnohé nepravdivé názory se vydávaly za pravdu a velká část toho, co víme o skutečném charakteru a povaze Boha Otce, Jeho Syna Ježíše Krista a Ducha Svatého, byla ztracena. Základní nauky, jako jsou víra, pokání, křest a dar Ducha Svatého, byly překrouceny a důležité nauky byly zcela ztraceny.

O mnoho staletí později si někteří inspirovaní lidé, jako například Martin Luther nebo Jan Kalvín, uvědomovali, že určité zvyky a nauky byly pozměněny nebo ztraceny, a snažili se reformovat církve, jejichž byli členy. Avšak bez pravomoci apoštolů Pána Ježíše Krista se Jeho evangelium a Církev nemohly vrátit do své původní podoby.

Bůh znovuzřídil Kristovu Církev skrze Josepha Smitha

Pokud by vám chlapec ze sousedství řekl, že byl povolán Bohem, aby znovuzřídil Jeho pravou církev na zemi, věřili byste mu? Pravděpodobně ne. A ani mnozí lidé v Nazarétu nevěřili, že jejich soused, tesař Ježíš Kristus, je Mesiáš.

Po staletích duchovního zmatku lidé zoufale potřebovali původní pravdy, kterým učil Ježíš Kristus. Když Bůh vybral v roce 1820 jako svého posla 14letého chlapce, většina lidí mu odmítla naslouchat. Joseph Smith žil ve Spojených státech, což v té době byla jediná země, v níž se hlásala náboženská svoboda. Josephova rodina byla hluboce nábožensky založena a vytrvale usilovala o poznání pravdy.

Joseph se musel rozhodnout, do které z mnoha křesťanských denominací má vstoupit. Po pečlivém uvažování a studiu pociťoval Joseph Smith dál zmatek v tom, ke které křesťanské církvi se má připojit. Později napsal: „Tak veliké byly zmatek a potyčky mezi různými denominacemi, že bylo nemožné pro osobu tak mladou jako já … dojíti k jakémukoli určitému závěru, kdo má pravdu a kdo je na omylu. … Uprostřed této války slov a rozbouření názorů jsem si často říkal: Co se má učiniti? Které z těchto všech společností jsou správné; nebo jsou všechny společně na omylu? Jestliže některá z nich je správná, která to je a jak to rozeznám?“ (Joseph Smith–Životopis 1:8, 10.)

Joseph se rozhodl hledat vodítko v Bibli. Dočetl se v ní toto: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.“ (Jakub 1:5) S prostou vírou se rozhodl přesně toto udělat. Na jaře roku 1820 odešel do nedalekého lesíku a poklekl k modlitbě. Svůj zážitek popsal takto: „Spatřil [jsem] sloup světla přesně nad svou hlavou, převyšující jas slunce, který ponenáhlu sestupoval, dokud nespočinul na mně. … Když světlo spočinulo na mně, spatřil jsem dvě Bytosti, jejichž jas a sláva se vymyká veškerému popisu, stojící nade mnou ve vzduchu. Jedna z nich ke mně promluvila, nazývajíc mne jménem, a řekla, ukazujíc na druhou – Toto je můj Milovaný Syn. Slyš jej!“ (Joseph Smith–Životopis 1:16–17.) Josephu Smithovi se ve vidění zjevili Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus. Spasitel řekl Josephovi, aby nevstupoval do žádné církve. Ačkoli mnoho dobrých lidí v oné době věřilo v Krista a snažilo se porozumět Jeho evangeliu a učit mu, neměli plnost pravdy ani pravomoc k tomu, aby mohli křtít a vykonávat další spásné obřady. Toto vidění označovalo počátek znovuzřízení Církve Ježíše Krista na zemi, k jejímuž založení dal Bůh pravomoc již zkušenějšímu a nebeskými bytostmi vyškolenému Josephu Smithovi o 10 let později, aby tak znovu každému umožnil pociťovat radost a získávat požehnání plynoucí ze života podle evangelia.

Další informace o Josephu Smithovi

Pravomoc vést Jeho Církev byla znovuzřízena

Co ve skutečnosti znamená mít božskou pravomoc? Pravomoc jednat v Božím jménu se nazývá kněžství. Někteří se mylně domnívají, že toto kněžství dává člověku moc říkat druhým lidem, co mají dělat. Ve skutečnosti to ale znamená, že daný člověk může jednat v Božím jménu jako zástupce Jeho Církve – podobně jako když dáváme advokátovi moc, aby jednal v našem zastoupení.

Joseph Smith obdržel před zorganizováním Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů kněžskou pravomoc z rukou Jana Křtitele, Petra, Jakuba a Jana, kteří tutéž moc a pravomoc obdrželi od samotného Ježíše Krista. (Viz Lukáš 9:1) Tito muži se zjevili Josephu Smithovi jako andělé a předali mu kněžství. Dnešní prorok Thomas S. Monson je oprávněným nástupcem Josepha Smitha. On i další apoštolové Církve mohou vysledovat svou kněžskou pravomoc v nepřerušené posloupnosti až k Ježíši Kristu.

Kniha Mormonova

Kniha Mormonova svědčí o tom, že Ježíš Kristus skutečně žil na zemi a dál žije i v dnešní době jako náš božský Spasitel. Je druhým svědkem, který potvrzuje existenci Ježíše Krista a pravdivost Bible. Příběh o jejím původu je stejně tak zázračný, jako jsou i další události okolo znovuzřízení Církve.

V roce 1823 Josepha Smitha navštívil nebeský posel jménem Moroni – týmž způsobem, kterým se andělé často zjevovali i apoštolům v Novém zákoně. Moroni řekl Josephovi o jistém záznamu o dávných obyvatelích amerického kontinentu, který byl uložen pod zemí na nedalekém pahorku. Řekl, že tento záznam obsahuje plnost evangelia Ježíše Krista a byl napsán na tenkých listech ze zlatého kovu. Joseph přeložil tuto knihu do angličtiny. Kniha byla pojmenována Kniha Mormonova po Mormonovi, dávném prorokovi, který ji sestavil.

Kniha Mormonova, která byla přeložena a napsána v podobném stylu jako Bible svatá, vypráví o těžkostech spravedlivých lidí, kteří se ve své době snažili žít podle Božích přikázání. Tak, jak se to někdy děje i dnes, byli i oni kvůli svému náboženskému přesvědčení často zesměšňováni a pronásledováni. Zvlášť inspirující část této knihy vypráví o tom, jak Kristus krátce po svém vzkříšení navštívil americký kontinent. Vyzval lidi, aby se dotkli stop po ranách na Jeho rukou, nohou a boku. Požehnal jim a uzdravil je, vykonal zázraky a předal dvanácti mužům tutéž pravomoc, kterou dal svým dvanácti apoštolům, jejichž skutky jsou zaznamenány v Bibli. Vliv Jeho návštěvy byl tak hluboký, že lidé žili poté téměř 170 let v míru a spravedlivosti.

Další informace o Knize Mormonově

Bůh je váš milující Nebeský Otec

Hlavní pravda, kterou hlásá znovuzřízená církev, zní, že Bůh je náš Nebeský Otec a my jsme Jeho duchovní děti. Zná nás osobně a miluje nás víc, než dokážeme pochopit. Chce, abychom v tomto životě byli úspěšní a vrátili se do Jeho přítomnosti, abychom s Ním mohli znovu žít. Náš život na zemi je součástí Jeho plánu, podle něhož máme obdržet tělo, učit se, růst a najít radost. V životě občas prožíváme těžké chvíle, osamělost nebo obavy, ale Nebeský Otec je vždy nablízku. V odpověď na naše modlitby je připraven poskytnout nám útěchu, pokoj a vedení.

Připravil pro nás cestu, která, když se po ní vydáme, nám požehná život. Tato cesta je pro nás nezbytná, máme-li se k Němu vrátit. To nám umožní obdržet v plné míře účinky Kristovy smírné oběti. Díky tomu nalezneme více pokoje a radosti v tomto životě i v životě, který přijde.

Rodiny jsou zásadním bodem Božího plánu

Možná jsme vyrůstali ve šťastné rodině s dvěma milujícími rodiči, kde jsme se cítili v bezpečí. Možná jsme v takové rodině nevyrůstali a měli jsme složité dětství bez lásky a podpory, po které jsme toužili. Podobně i jako dospělí si přejeme mít šťastnou rodinu.

Žít poklidně v rodině není vždy jednoduché, ale v Boží znovuzřízené Církvi jsou manželství a rodiny považovány za nejdůležitější společenskou jednotku nyní i na věčnosti. Bůh si přeje, abychom nyní udělali vše, co je v našich silách, abychom mohli žít se svou rodinou na věky. Budeme-li budovat své manželství a rodinu na Kristových zásadách, mezi něž patří víra, modlitba, pokání, odpuštění, úcta, láska, soucit, práce a hodnotná zábava, může se náš domov stát útočištěm naplněným pokojem a nesmírnou radostí.

Nesmíme ale ztrácet odvahu. Ať se budeme snažit jakkoli, naše manželství a rodina nebudou dokonalé. Toto je součástí růstu, kterým si máme projít. Bůh chce, abychom se naučili být trpěliví a milující, i když se náš manželský partner, batole či dospívající dítě chovají až příliš lidsky. Naším úkolem je sloužit jim, což nám následně pomůže stát se více takovými, jako je Bůh.

Další informace o posilování rodin

Jak k nám Bůh promlouvá v dnešní době

Také nám dává pokyny skrze své proroky, kteří mají pravomoc mluvit a jednat Jeho jménem. V průběhu historie odvážní proroci jako Noé, Abraham, Mojžíš, Petr, Jan Křtitel, apoštol Pavel a bezpočet dalších horlivě vydávali svědectví o Kristu, aby nám pomáhali mít v Něho silnější víru.

Když Joseph Smith v roce 1844 zemřel tragickou mučednickou smrtí v Carthage ve státě Illinois, vedení znovuzřízené Církve připadlo Brighamu Youngovi, který byl tehdy služebně nejstarším apoštolem. Pod Kristovým vedením řídil Církev dalších 33 let – vedl rovněž první skupinu pionýrů, kteří přešli pláně a dorazili v roce 1847 do údolí Solného jezera. Dohlížel na imigraci více než 70 000 dalších lidí ze Spojených států a Evropy a založil více než 350 osad v západní části Spojených států, v Kanadě a v Mexiku.

Tento postup v nástupnictví proroků pokračuje dodnes – v současné době je prorokem a presidentem Církve Thomas S. Monson. Jeho pomocníky jsou dva rádcové: Henry B. Eyring a Dieter F. Uchtdorf. Tito muži společně tvoří První předsednictvo Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (podobně jako Petr, Jakub a Jan v Kristově době). Bůh, který vyvedl Izraelity z otroctví na lepší místo skrze svého proroka Mojžíše, vede dnes podobným způsobem i nás ke šťastnějšímu a pokojnějšímu životu, pokud se rozhodneme následovat Ježíše Krista tím, že budeme následovat Jeho žijícího proroka. Jsme všichni vyzýváni, abychom si přečetli nebo vyslechli slova žijících proroků a přemýšleli o tom, jak nám může poznání Boží vůle obohatit život.