mormon.org Celosvětová verze

Ježíš Kristus

Ježíš Kristus, náš Spasitel

Ježíš Kristus je Spasitel světa a Syn Boží. Je naším Vykupitelem. Bible svatá nás učí, že matkou Ježíše Krista byla Marie, Jeho otcem na zemi byl Jozef, že se narodil v Betlémě a byl vychován v Nazarétu a že pracoval spolu s Jozefem jako tesař. Když Mu bylo 30 let, započal svou tříletou službu, v rámci níž učil lid Svaté země, žehnal mu a uzdravoval ho. Rovněž zorganizoval svou Církev a dal svým apoštolům „sílu a moc“ (Lukáš 9:1) pomáhat Mu v Jeho díle.

Co však máme na mysli, když říkáme, že On je Spasitel světa? Vykupitel? Každý z těchto titulů poukazuje na pravdu, že Ježíš Kristus je jedinou cestou, kterou se můžeme vrátit k našemu Nebeskému Otci, abychom s Ním žili. Ježíš trpěl a byl ukřižován za hříchy světa, čímž dal každému z dětí Božích dar pokání a odpuštění. Člověk může být spasen jedině skrze Jeho milosrdenství a milost. Jeho následné vzkříšení připravilo pro každého člověka cestu, jak také překonat fyzickou smrt. Tyto události se nazývají Usmíření. Ježíš Kristus nám zkrátka přináší spasení od hříchu a smrti. Proto je naprosto doslova náš Spasitel a Vykupitel. V budoucnu se Ježíš Kristus vrátí, aby v pokoji vládl na zemi po tisíc let. Ježíš Kristus je Syn Boží a bude na věky náš Pán.

Co pro nás znamená Ježíš Kristus

Bůh je náš Nebeský Otec, a jako kterýkoli rodič si přeje, abychom jakožto Jeho děti byli šťastní. V písmech učí: „dílo mé a sláva má [je] uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“. (Mojžíš 1:39.) Věčný život znamená žít v nebi, v Jeho přítomnosti, se svou rodinou, na věky. Bůh nám dává přikázání, která nás učí tomu, co je dobré, a co špatné, a udávají v životě směr, jehož sledování nám umožní získat největší štěstí. Ježíš Kristus učil: „Milujete-li mne, přikázaní [má zachovávejte].“ (Jan 14:15) Ale písma rovněž učí, že „žádná nečistá věc nemůže přebývati s Bohem“. (1 Nefi 10:21.) Ať se sebevíc snažíme žít dobrým životem, všichni hřešíme, tak jak bychom mohli žít v dokonalém království Božím, když my sami dokonalí nejsme?

Bůh poslal Ježíše Krista na zemi, aby nám umožnil překonat naše hříchy a nedokonalosti. „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16)

Ježíš Kristus za nás trpěl

Ještě předtím, než Bůh stvořil tento svět, připravil plán, který nám umožňuje, abychom se v tomto životě učili a abychom zde rostli. Ježíš Kristus je ústředním bodem tohoto plánu. Kristovým posláním nebylo pouze učit nás o Bohu Otci a o tom, jak máme žít, ale také umožnit nám získat odpuštění poté, co zhřešíme. Hřích je něčím víc než jen pouhou chybou. Hřích ve skutečnosti znamená, že neposloucháme Boží přikázání nebo nejednáme správně navzdory své znalosti pravdy. (Jakub 4:17)

Předtím, než byl Ježíš ukřižován, se za nás v zahradě getsemanské modlil k Bohu. Kristovo utrpení za naše hříchy v Getsemanech a na kříži na Kalvárii se nazývá Usmíření. Trpěl za nás, abychom mohli být očištěni a abychom se mohli vrátit zpátky k našemu Nebeskému Otci, abychom žili s Ním. Evangelium Ježíše Krista je onou „dobrou zprávou“ o Kristově oběti, kterou pro nás přinesl a díky níž nám poskytuje cestu zpět k Otci. „Pročež, je tak důležité obeznámiti s těmito věcmi obyvatele země, aby mohli věděti, že není žádného těla, jež může dlíti v přítomnosti Boží, aniž by to bylo skrze zásluhy a milosrdenství a milost Svatého Mesiáše.“ (2. Nefi 2:8.)

Víra v Ježíše Krista

Víra v Ježíše Krista nás vede k dobrým skutkům. Bible svatá učí: „Víra bez skutků jest mrtvá.“ (Jakub 2:20) To neznamená, že nás dobré skutky mohou spasit, protože ani sebevětší množství dobrých skutků nedokáže bez moci Kristovy smýt z naší duše byť jen nepatrné množství hříchu. Ale ti, kteří mají opravdovou víru v Krista, Ho budou chtít následovat a konat takové skutky, jaké konal On, například pomáhat chudým a potřebným, starat se o nemocné, navštěvovat osamělé a prokazovat všem lidem dobrou vůli a lásku.

Když se řídíme Jeho příkladem a žijeme podle Jeho slov, budeme pociťovat, jak vzrůstá naše víra, dokud se nestane v našem životě aktivní silou, která nám bude pomáhat činit pokání z našich hříchů a vyrovnávat se se zkouškami. Víra v Ježíše Krista není prostým vyznáním toho, čemu věříme – je zdrojem moci, který můžeme každý den obnovovat tím, že budeme studovat Jeho slova, modlit se a usilovněji se snažit následovat Jeho příklad.

Pokání

Díky víře v Ježíše Krista pociťujeme touhu žít dobrým životem. Když zhřešíme a snažíme se činit pokání, poznáváme a pociťujeme hluboký a upřímný zármutek nad tím, co jsme učinili špatného. Bůh, když stvořil zemi, věděl, že nebudeme dokonalí, a tak zajistil, že nám bude umožněno překonat naše hříchy. Schopnost činit pokání je vskutku jedním z našich největších požehnání.

Pokání činíme tak, že rozpoznáme, co jsme udělali špatně, a litujeme toho; děláme vše, co je v našich silách, abychom napravili škody, které naše jednání mohlo způsobit; a zanecháme svého hříšného chování. Pokání může být těžké a vyžaduje mnoho upřímnosti, ale radost a osvobození, které pocítíme, když se odvrátíme od svých hříchů, opravdu stojí za vynaložené úsilí. Kristus trpěl za naše hříchy, a proto nám může být odpuštěno, budeme-li činit pokání. Proto je pro nás pro všechny Usmíření tolik důležité.

Věříme, že Kristovo Usmíření nám umožňuje činit pokání a očistit se od hříchu. Říci, že musíme činit pokání ze svých hříchů, může znít jako trest, ale tím opravdovým trestem je vina, zármutek a zklamání, které pociťujeme, když hřešíme. Pokání je tedy opakem trestu, protože nám umožňuje se v očích Božích očistit a zbavit se pocitů viny, jež pramení z našich špatných rozhodnutí.

Křest – následování příkladu Ježíše Krista

Křest je slib neboli smlouva, kterou uzavíráme, že budeme celý život následovat Ježíše Krista. Když si v Něj vybudujeme víru a učiníme pokání ze svých hříchů, osoba, která má od Boha pravomoc křtít, nás ponoří pod vodu a pak nás z ní znovu vyzdvihne. Tento obřad neboli ceremonie představuje pohřeb a znovuzrození, které symbolizují konec našeho starého života a začátek nového, jakožto následovníka Ježíše Krista.

Když jsme pokřtěni, bereme na sebe Kristovo jméno. Jako křesťané se Ho snažíme následovat ve všech oblastech svého života. Ježíš Kristus, když žil na zemi, byl pokřtěn. Žádá nás, abychom následovali Jeho příklad a byli pokřtěni. (Viz 2 Nefi 31:12.) Slibuje nám, že když se budeme řídit Jeho příkladem a dodržovat to, co slibujeme, když jsme křtěni, budeme mít Jeho Ducha, aby nás vedl tímto životem. Protože Nebeský Otec je spravedlivý a milující Bůh, dostane každý příležitost přijmout Ježíše Krista skrze křest, když ne v tomto životě, pak v životě příštím.

Poté, co byl Ježíš pokřtěn, hlas z nebe řekl: „Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“ (Marek 1:11) Věříme, že Boha stejně tak těší, když se každý z nás rozhodne následovat Jeho Syna a být pokřtěn. Vidí vše, co děláme, zná nás jménem a přeje si, abychom se očistili a mohli se tak vrátit do Jeho přítomnosti.

Dar Ducha Svatého

Když Ježíš působil na zemi, řekl muži jménem Nikodém: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.“ (Jan 3:5) Poté, co jsme „[zrozeni] z vody“ neboli pokřtěni, můžeme se „[narodit] z Ducha“ tím, že přijmeme dar Ducha Svatého. Osoba, která k tomu má oprávnění od Boha, nám vloží ruce na hlavu a dá nám dar Ducha Svatého. (Skutkové 8:17) Tento obřad je znám jako konfirmace. Duch Svatý je Duch. Je třetím členem Božstva, spolu s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem. Když přijmeme dar Ducha Svatého a kráčíme s pokorou před Bohem, může být neustále s námi. Hovoříme o daru, neboť Ducha Svatého nám dává Bůh, aby nás vedl, když budeme čelit těžkým rozhodnutím, aby nás utěšoval, když budeme smutní, aby ovlivňoval naše myšlenky a pocity a aby nám pomáhal poznat, zda jsou určité věci pravdivé. Tento druh božské pomoci nám připomíná, že Bůh miluje každého z nás a chce nám v životě pomáhat překonávat potíže.

Trvalý křesťanský život

Vztah s Ježíšem Kristem je jako každý jiný – může se začít vytrácet, když přestaneme být v kontaktu. Projevit v Krista dostatek víry, aby nás to vedlo k pokání, ke křtu a přijetí Ducha Svatého, vyžaduje určité úsilí, ale musíme se snažit Krista následovat, abychom mohli získat všechna požehnání, která nám chce Bůh udělit.

Klíčem je vnímat evangelium Ježíše Krista spíše jako vzor pro život než jako jednotlivé kroky na seznamu. Můžeme nadále každý den rozvíjet svou víru v Krista tím, že budeme číst Jeho slova v písmech a modlit se k našemu Nebeskému Otci. Když zhřešíme, můžeme pokaždé s pokorou v srdci učinit pokání, protože Usmíření Ježíše Krista je nekonečné. Můžeme pamatovat na sliby a požehnání křtu tím, že budeme každou neděli na shromáždění přijímat svátost. Můžeme se i nadále spoléhat na útěchu a vedení Ducha Svatého, když nás vede zpátky k Bohu.

Někdy, přestože děláme všechno pro to, abychom se řídili Kristovým příkladem, narážíme na překážky, které mohou být zdrojem frustrace, zklamání a dokonce i zoufalství. Mnohé z toho, co nás v životě tíží, není důsledkem hříchu. Například smrt nebo nemoc někoho blízkého, stres v práci nebo potíže spojené s výchovou rodiny mohou s sebou přinášet zkoušky a zármutek. Ježíš Kristus řekl: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Matouš 11:28) Ihned, jakmile se k Němu budeme chtít obrátit, pocítíme Jeho lásku. Toto je další výhodou trvalého křesťanství – čím blíže budeme přicházet k Ježíši Kristu, tím více si budeme uvědomovat, že Bůh ví jak o naší radosti, tak o našem smutku. Můžeme čerpat útěchu ze skutečnosti, že Bůh má pro nás plán štěstí. S Kristovou pomocí můžeme onen plán šťastně naplnit a vrátit se k našemu Otci v nebi, abychom s Ním mohli žít. Poskytuje nám to širší perspektivu a pomáhá nám to čelit v životě překážkám.