mormon.org Celosvětová verze

Posilování rodin

Rodina je středem Božího plánu

Není přehnané říci, že člověk má v životě významnou výhodu, pokud pochází z milující rodiny, kde ho druzí podporovali. Mnozí lidé jsou v životě úspěšní, přestože nepocházejí z ideálního rodinného prostředí, ale když víme, že je postaráno o naše základní potřeby, že naši rodiče nás mají rádi, a když doma získáváme životní ponaučení, dokážeme se se všemi těžkostmi každodenního života lépe vypořádat. Jako dospělí lidé si pravděpodobně přejete mít šťastnou rodinu.

To není náhodou. Bůh nás organizuje do rodin, abychom mohli vyrůstat ve šťastném a bezpečném prostředí a abychom se mohli naučit nesobecky milovat druhé, což je klíčem k dosažení opravdové radosti. Rodina je nejlepší místo, kde se můžeme učit mít druhé rádi tak, jak má Nebeský Otec rád každého z nás.

Boží Církev existuje proto, aby rodinám pomohla získat věčná požehnání. Věříme, že tím největším požehnáním, které nám Bůh dává, je možnost vrátit se k Němu a žít s Ním v nebi spolu se svou rodinou. Řídíme se vůlí našeho Nebeského Otce, protože právě tak toto požehnání můžeme získat.

Všichni jsme součástí Boží rodiny

Když některého člena naší Církve oslovujeme „bratře“ Svobodo nebo „sestro“ Nováková, skutečně to tak myslíme. Věříme, že každý z nás – včetně těch, kteří nejsou členy naší Církve – je doslovným synem nebo dcerou našeho Nebeského Otce (Židům 12:9), a tudíž i náš nebeský sourozenec. Nebeský Otec nás miloval a učil, protože než jsme přišli na zemi, byli jsme součástí nebeské rodiny. A tak je mezi námi pouto, které svým významem přesahuje tento život. Zamyslete se – kdybyste svého souseda nebo kolegu v práci skutečně považovali za svého bratra nebo sestru, chovali byste se k němu jinak? A v tomtéž duchu, když víte, že vaše pozemská rodina má věčný význam, mohlo by vám to pomoci chovat se i k nim lépe.

Rodina je na prvním místě

Možná jsme měli to štěstí, že jsme vyrůstali ve šťastné rodině s dvěma milujícími rodiči, kde jsme se cítili v bezpečí. Možná jsme v takové rodině nevyrůstali a měli jsme složité dětství bez lásky a podpory, po které jsme toužili. Jako dospělí lidé si pravděpodobně přejete mít šťastnou rodinu. Žít v rodině poklidně není vždy jednoduché, ale v Boží znovuzřízené Církvi jsou manželství a rodiny tou nejdůležitější společenskou jednotkou nyní i na věčnosti.

Lidé, kteří přežili nějakou katastrofu, nikdy neříkají: „Během toho zemětřesení jsem nemyslel na nic jiného než na svůj účet v bance.“ Téměř vždy jejich slova znějí takto: „Nemyslel jsem na nic jiného než na manželku a na děti.“ Neměli bychom čekat na katastrofu, abychom si tuto pravdu uvědomili. Až příliš často ale dopouštíme, aby naši pozornost od rodiny odvádělo vydělávání peněz, honba za potěšením, či dokonce potřeby lidí mimo naši rodinu. V Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů je rodina na prvním místě.

Klíče k tomu, abychom zde na zemi měli šťastnou rodinu

Štěstí v rodině budeme s největší pravděpodobností moci dosáhnout tehdy, bude-li naše rodina založena na Ježíšově učení. To znamená, že budeme muset být nesobečtí, čestní, věrní a milující a mít celou řadu dalších ctností, nemluvě o tom, že tomu budeme muset věnovat mnoho úsilí. Láskyplná a šťastná rodina nevzniká náhodou.

Zavzpomínejme na vlastní rodinu. Byly chvíle, kdy jsme se cítili šťastní, i chvíle, kdy jsme se tak necítili. Kdy jsme zažili ty nejšťastnější okamžiky? Nejspíše tehdy, kdy jsme pociťovali, že nás mají druzí rádi. Když tatínek plakal, protože jsme byli nemocní. Když jsme viděli rodiče, jak se smějí a jak moc se mají rádi. Když mě sestra uznale poplácala po rameni poté, co jsem vstřelil gól, nebo naopak, když jsem já vyjádřil uznání jí. Když jsem rozbil okno a rodiče mi odpustili, místo aby mi vyhubovali. Když jsme autem sjeli ve sněhové vánici do příkopu a pak jsme museli jít několik kilometrů pěšky pro pomoc. Drželi jsme se za ruce a zpívali jsme si, aby nám cesta rychleji ubíhala. S rodinou jsme pak pomohli zase jinému řidiči dostat se ze sněhové závěje. Když si má rodina protrpěla účast na muzikálu na střední škole, přestože jsem v něm účinkoval jako pouhý kulisák. Možná, že jsme se s rodinou společně modlili, zpívali nebo chodili na církevní shromáždění. Tyto chvíle, kdy jsme se cítili šťastní, můžeme dnes znovu vytvářet ve vlastní rodině a vlastním manželství. Pokud jsme jako děti ve své rodině tolik šťastných okamžiků nezažili, pak chceme, aby tomu v naší nynější rodině bylo jinak.

Rodiny nás připravují na věčný život

Zamyslete se nad tím, jakou roli zastáváme, nebo budeme zastávat, ve své rodině, a nad všemi zodpovědnostmi, které s tím souvisejí. Rodič, manželský partner, sourozenec – dokonce i malé dítě má mnoho zodpovědností a úkolů. Úsilí, které vynakládáme na posilování své rodiny, je jedním z nejtěžších a nejdůležitějších úkolů, které kdy na zemi budeme mít. Snaha udržet v rodině klid a dávat potřeby druhých na první místo nás zušlechťuje, ale není náhodou, že toto úsilí může být někdy náročné. Bůh chce, abychom byli zkoušeni, a díky tomu mohli růst a osvojit si dovednosti, které bychom se jinak nenaučili – například být trpěliví a nesobečtí, což nám pomůže stát se více takovými, jako je Bůh, a připravit se na to, abychom mohli se svou rodinou žít na věčnosti.

Neměli bychom ztrácet odvahu. Ať se budeme snažit jakkoli, naše manželství a rodina nebudou dokonalé. Postavíme-li je však na Kristových zásadách, mezi něž patří víra, modlitba, pokání, odpuštění, úcta, láska, soucit, práce a hodnotná zábava, může se náš domov stát útočištěm naplněným pokojem a nesmírnou radostí.

Ideální manželství

Většina lidí se domnívá, že takzvané nebem zaslíbené či požehnané manželství je vzácný jev, kdy se do sebe zamilují dva lidé, kteří se k sobě perfektně hodí. My se domníváme, že kterékoli manželství se může stát nebem požehnané. Když muž a žena vstoupí do jednoho z našich svatých chrámů, aby tam uzavřeli sňatek, uzavírají smlouvu (neboli slibují), že zůstanou na věky spolu – na zemi i v nebi po své smrti – budou-li si navzájem věrni a budou-li věrně zachovávat sliby, které dali Pánu. Chrámový sňatek neobsahuje slova jako: „Dokud vás smrt nerozdělí“ nebo „Dokud budete žít“. Budeme-li tyto sliby dodržovat, naše děti se rovněž stanou součástí tohoto nebeského zaslíbení – budou k nám na věky připečetěny.