mormon.org Celosvětová verze

Misionářská práce

Misionářská církev

Představte si, že jste objevili lék na rakovinu. S jakou intenzitou byste o tomto objevu všechny informovali? Komu byste o tom řekli? Evangelium Ježíše Krista je lékem na mnoho nemocí života, a tak mají mormoni touhu dělit se o tuto dobrou zprávu o věčném životě s toutéž intenzitou.

Pánova Církev vždy byla církví misionářskou. Život Ježíše Krista byl dokonalým příkladem misionářské práce. Během své služby na zemi učil evangeliu bez ustání, na všech místech a všechny lidi bez rozdílu. Ježíš učil vzdělance v chrámu, hříšníky, věřící i ty, kteří byli bez víry. Také povolal apoštoly a další učedníky, aby kázali evangelium, aby se tak o požehnáních Jeho evangelia mohlo dozvědět více lidí. Většina jejich kázání během Kristova života byla adresována jejich spoluobčanům – Židům. Ježíš se po svém vzkříšení setkal s apoštoly a vyslal je kázat evangelium pohanům. Přikázal jim: „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.“ (Marek 16:15)

Proč mormoni vysílají misionáře do celého světa

To, že mormoni vykonávají misionářskou práci, je jedním z nejvýznačnějších rysů Církve. Právě dnes chodí pěšky, jezdí v autě nebo na kole po celém světě desítky tisíc misionářů, rozdávají výtisky Knihy Mormonovy a dělí se o evangelium s lidmi, které potkávají. Proč tito lidé, z nichž většině je méně než 25 let, dobrovolně opouštějí domov a na vlastní náklady věnují část svého života kázání evangelia Ježíše Krista?

Pán řekl: „[hlásej] evangelium mé od země k zemi a od města k městu, … vydávej svědectví na každém místě, každému lidu.“ (Nauka a smlouvy 66:5, 7.) Toto přikázání si bereme k srdci a vyhledáváme příležitosti, abychom se s každým, s kým jen můžeme, podělili o požehnání, která získáváme díky tomu, že žijeme podle evangelia. Ježíš učil: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.“ (Jan 3:5) Jelikož víme, že určité obřady, jako například křest, jsou nezbytné k tomu, abychom jednou mohli opět žít s Nebeským Otcem, pociťujeme naléhavou potřebu podělit se o toto požehnání s co možná nejvíce lidmi. Naším prvořadým zájmem jakožto Církve je to, aby co možná nejvíce dětí lidských bylo spaseno a oslaveno. Ačkoli si každý musíme vypracovat své vlastní spasení, chceme pomoci lidem kolem sebe dosáhnout téhož. Jelikož všichni jsme synové a dcery Nebeského Otce, čím více nás bude znát a dodržovat Jeho přikázání a těšit se z věčného života, tím šťastnější všichni budeme.

Co misionáři dělají

Většině církevních misionářů je kolem dvaceti let, ale mnoho členů slouží dobrovolně na misii i poté, co odejdou do důchodu. Všichni perspektivní misionáři posílají do církevního ústředí přihlášku na misii a poté obdrží povolání do konkrétní misie kdekoli na světě. Několik týdnů stráví ve výcvikovém středisku, kde se někteří učí nový jazyk a všichni usilovně studují a procvičují si výuku evangelia. Poté se vydají do své přidělené misie a začnou sloužit. Život misionáře se zcela věnuje sdílení evangelia Ježíše Krista. Misionáři si misii sami hradí a na dva roky odkládají stranou školu, chození na rande i práci, aby se mohli plně soustředit na konání Pánovy práce.

Ráno pro misionáře obvykle začíná budíčkem v 6:30, poté studují písma a setkávají se s novými lidmi, s nimiž se dělí o evangelium. Odpoledne kupříkladu probírají lekce o evangeliu s lidmi, s nimiž se seznámili, a vyhledávají příležitosti ke službě v dané komunitě. Mají-li úspěšný večer, učí zájemce evangeliu a pomáhají jim poznávat a dodržovat Boží přikázání, nebo se účastní křtu někoho, kdo se rozhodl vstoupit do Církve. Domů se vracívají kolem 21:30 a padnou rovnou do postele, protože jsou obvykle zcela vyčerpaní a šťastní.

Každý člen misionářem

O evangelium se nedělí pouze naši misionáři na plný úvazek. Jelikož věříme tomu, že evangelium Ježíše Krista je cestou k opravdovému štěstí, chceme o něm říci co možná nejvíce svým přátelům a rodinným příslušníkům. Věříme, jak učil Petr v Novém zákoně, že máme být

Tím nejpřesvědčivějším svědectvím je samozřejmě dobrý a šťastný život člověka, který žije podle Kristova učení; zároveň se ale domníváme, že když se budeme dělit o své osobní zážitky s druhými, je to skvělý způsob, jak je můžeme pozvat, aby se dozvěděli více o Ježíši Kristu.

Avšak sdílení evangelia není vždy jednoduché. Mnozí z nás mají obavy, aby své přátele neurazili, aby nebyli vtíraví nebo aby neřekli něco, co by mohlo být pochopeno nesprávně. A tak sbíráme odvahu a snažíme se najít co nejlepší způsob, jak vyjádřit, co pro nás evangelium znamená, a jak zároveň respektovat přesvědčení a rozhodnutí druhých lidí. Kdykoli se přátelé rozhodnou podílet se na radosti plynoucí z života podle evangelia, jsme nadšeni. To se může stát například tehdy, když se zúčastní církevního shromáždění či akcí během týdne nebo když se setkají s misionáři, aby si promluvili o tom, jakým požehnáním v životě pro ně evangelium může být. Pokud chcete mormona potěšit, zeptejte se ho, zda s ním můžete jít na církevní shromáždění. Své přátele však máme rádi, ať se rozhodnou přijmout učení naší Církve, nebo ne.

Služba na křesťanské misii

Misionáři se dělí o jednu jedinou věc – o evangelium našeho Spasitele Ježíše Krista. Tak jako Nefi i my „mluvíme o Kristu, radujeme se v Kristu, kážeme o Kristu, prorokujeme o Kristu a píšeme podle proroctví svých, aby děti naše mohly věděti, k jakému prameni mohou hleděti pro odpuštění hříchů svých“. (2. Nefi 25:26.) Může se zdát zvláštní, že svůj život tolik zaměřujeme na Ježíše Krista, ale moudrost evangelia se vztahuje na všechno – od účelu života až po to, jak přistupujeme k práci, jak se chováme k druhým a dokonce i jak pečujeme o své tělo. Učení Ježíše Krista má větší moc přinést do života trvalé štěstí než veškeré úspěchy a potěšení, které nám může nabídnout svět. Každé poselství, o které se mormonští misionáři dělí, se týká Krista a toho, jak nám Jeho Usmíření a obřady umožňují, abychom jednou opět žili s Nebeským Otcem a se svou rodinou v nebi.

Misionáři ve světě

V současné době slouží po celém světě 84 000 misionářů v 405 misiích. Hlásají evangelium ve všech zemích, v nichž to vládní a politická atmosféra umožňuje. Mnoho misionářů se do oblastí, kde slouží, zamiluje natolik, že vrátit se domů je pro ně po misii těžší, než když měli svůj domov před misií opustit. Vracejí se domů jako informovaní vyslanci národa a kultury, ve které sloužili.